Ohlasy v tisku: článek 1 | článek 2 | článek 3 | článek 4 | článek 5
V překrásném jarním počasí se na start prvního závodu série dostavila spolu s pořadateli, zástupci tisku a fanoušky více než stovka příznivců bikování. Potěšily nás známé tváře i přísun bahenních nováčků. Celkem 68 závodníků a závodnic vystartovalo od Tuhnické studánky ve dvou vlnách do přilehlých lázeňských lesů. Velmi rychlá trať se vyznačovala vydatným profilem s řadou záludných míst a sváděla k nasazení plného tempa od samotného začátku, na což doplatili ti, kteří to takzvaně "přepálili". V mužích vražedné tempo nejlépe snášel Jan Edelman, ve veteránech zvítězil Petr Volánek, první ženou se stala Zuzana Krupičková a mezi juniory se nejvíce radoval Pavel Mrázek.
Samotný závěr závodu poznamenala dramatická příhoda. Už po vyhlášení výsledků se přihlížející fanoušek rozhodl neopřílben projet část tratě a havaroval tak nešťastně, že jsme mu museli přivolat sanitku, která jej odvezla na traumatologii. Držíme mu palce.
Ačkoliv pohled na prach, zvedající se za projíždějícími borci na prvním závodě, sváděl k oprávněné domněnce, že název série je trochu mimo, můžeme slíbit, že přijdou momenty, kdy se všem bude po "pevné zemi" velmi stýskat.
S až dvouhodinovým předstihem se na louce pod čankovským lesem začali sjíždět účastníci druhého dílu série, aby se důkladně seznámili s místním terénem. A rozhodně se bylo s čím seznamovat. Tříkilometrový okruh prakticky neskýtal jediné místo k odpočinku - náročné lesní stoupání střídal vražedný sešup (ten jistil mimo jiné i Rudolf Chlad - náčelník božídarské Horské služby), vrcholící táhlým klikatým sjezdem silnou vrstvou napadaného listí, dojezd k cílové rovince pak byl řešen technickým průjezdem březovým remízkem, který pořadatelé zvolili jako alternativu k loňské jízdě loukou, která byla letos čerstvě oseta. A počasí? Jako na potvoru opět nebývale slunečné, teplé a především SUCHÉ...
Celkem 88 závodníků a závodnic ze všech koutů republiky vystartovalo znovu ve dvou vlnách, aby po vyčerpávajícím souboji stanuli na nejvyšším stupni pomyslné bedny následující borci: MUŽI - Tomáš Tvrdík, ŽENY - Jana Kurťáková, VETERÁNI - Petr Volánek, JUNIOŘI - Pavel Mrázek.
Předpověď počasí na první aprílový víkend nevěstila nic dobrého - před pár dny zapršelo a citelné ochlazení spolu s nad hlavou se prohánějícími mraky nenaplňovalo pořadatele přílišným optimismem. Přesto se dlouho před hodinou H sešla u lesa ve Staré Roli fantastická parta sedmasedmdesáti odhodlaných bikerů a bikerek, doprovázených početnou skupinou přátel, rodinných a týmových příslušníků a dokumentaristů, jimiž se to na trati jen hemžilo. Improvizovaný, trochu stísněný prostor startu závodníci přijali s vlídným pochopením, protože na původně zamýšleném hřišti měli manévry pejskaři, se kterými jsme se jako pořadatelé nemohli dost dobře domluvit na bezproblémové koexistenci (pochopitelně - kdo měl někdy psa v předním kole, ten ví o co jde). Ze stejného důvodu jsme trochu pozměnili trasu, což ovšem nebylo ničemu na závadu - spíš naopak. Téměř čtyřkilometrový okruh KONEČNĚ naplnil skutkovou podstatu názvu seriálu - značnou část pokrývalo bláto nejroztodivnější barvy a konzistence. Nepříliš členitý profil se díky němu změnil v masochistickou lahůdku, ve které si na své přišli nejen závodníci, ale i komponenty jejich strojů. Kvůli technické závadě tak vzdali i někteří favorizovaní borci. Divácky jednoznačně nejvděčnějším byl třísetmetrový sjezd s mnoha bahnitými nástrahami, kde řada jezdců a jezdkyň naplnila v záblescích fleší hyenovité očekávání číhajících papparaziů. (Pokud nám zašlete na adresu webmastera některé obzvlášť povedené kousky, rádi je tu publikujeme.) Vše se naštěstí obešlo beze zranění, protože se padalo výhradně "do měkkého", vyjma ohnutého sedla a natlučených ořechů jednoho závodníka, který neudržel nohy na pedálech. Příjemným překvapením nás počastovalo slunce - v průběhu závodu pravidelně vykukovalo a přispělo tak k všeobecné pohodě.
S konkurencí si v mužích nejlépe poradil Jan Edelman, ženy nejvíc prohnala Lucka Vondráčková, svoje prvenství již potřetí obhájil ušatý veterán Petr Volánek a v juniorech se z vítězství radoval nepřekonaný Pavel Mrázek. S výjimkou Lucky všichni jmenovaní zároveň vedou průběžné bodování seriálu (v ženách je to Zuzana Krupičková). Podrobnosti bodování si můžete prohlédnout ve výsledcích, které jsou nově upraveny pro větší přehlednost (především zde mohou najít svoje umístění v konkrétních dílech i neobodovaní závodníci). Rozhodujícím závodem bude závěrečná časovka jednotlivců, na jejímž konci vás čeká vyhlášení výsledků seriálu s cenami, občerstvení v hostinci v Dubině a ty z vás, kteří jste absolvovali seriál celý, i kvalitní pamětní tričko. Proto neváhejte a určitě přijeďte!
Chladné, ale slunečné počasí přivítalo 85 závodníků a jejich početný doprovod pod dálničním mostem v Dalovicích, odkud startovala poslední část seriálu, pořadateli označovaná jako "jediná freeridová časovka v Evropě". 8,4 km dlouhá trasa, vedoucí po levém břehu Ohře k dřevěnému mostu před Dubinou, prověřila výdrž a technickou dovednost účastníků řadou náročných pasáží, v nichž nebyla nouze o kamení, kořeny, brůdky a slibované bahno. V mužích si s nástrahami trati nejlépe poradil Radovan Fišer (00:18:19), který o pouhé dvě vteřiny pokořil celkově vedoucího Jana Edelmana, ve veteránech již počtvrté exceloval Petr Volánek (00:20:06), zatím nejlepší junior Pavel Mrázek utrpěl desetivteřinovou ztrátu na Tomáše Riegera (00:20:44) a své kvality v ženách potvrdila Lucka Vondráčková (00:24:05).Závěr
Po dojezdu časovky byli závodníci směřováni do nedalekého hostince v Dubině, kde pro ně byl připraven guláš, pamětní tričko pro účastníky všech čtyř závodů a vyhlášení vítězů celé série. Čekání na zpracování výsledků si přítomní mohli zkrátit sledováním trialové exhibice členů ostrovského Bagr teamu, kteří na paletách v předzahrádce předváděli kousky, jejichž znalost by se v některých úsecích časovky docela hodila. Po vyhlášení vítězů časovky přistoupili pořadatelé k mimořádnému ocenění nejstaršího (Karel Rouča) a nejmladšího (Jakub Novák) závodníka a nejlepší dívky nevyhlášené kategorie juniorek (Daniela Kubínová). Cena pro největšího prudiče seriálu propadla pořadatelům, protože tento nebyl ani zván, ani se sám nedostavil. Jednalo se o nejmenovaného pána, kterému na prvním závodě velmi ležela na srdci starost o to, zda máme pro pořádání cyklistické akce na veřejném prostranství povolení (samozřejmě, že ano - viz poděkování), ale už si nelámal hlavu s tím, že jeho pes po tomtéž veřejném prostranství běhá navolno a bez náhubku a ohrožuje projíždějící závodníky.
Celkovým vítězem mužské kategorie se stal Jan Edelman (Cykloservis Chotěšov) se ziskem 92 bodů před Radovanem Fišerem (82 bodů) a Pavlem Nepráškem (64 bodů).
Suverénně zvítězil veterán Petr Volánek (Plamen Chodov) se ziskem maxima 100 bodů před Zdeňkem Bartošem (70 bodů) a Karlem Roučou (65 bodů).
Prvenství v celkovém pořadí obhájil junior Pavel Mrázek (RT Sněhulák K.Vary) se ziskem 96 bodů před Tomášem Riegerem (88 bodů) a Martinem Novákem (70 bodů).
V kategorii žen stanula na nejvyšší příčce Zuzana Krupičková (Risk Ostrov) se ziskem 85 bodů před Helenou Hejnovou (76 bodů) a Luckou Vondráčkovou (50 bodů).
Vítězové jednotlivých kategorií obdrželi volnou vstupenku na Artamonovův memoriál 2003, který, stejně jako Bahno 2003, pořádá sdružení A.M.bike no limits.
Seriálu Bahno 2003 se zúčastnilo 66 mužů, kteří startovali celkem 165x, 20 veteránů, startujících 52x, 29 juniorů a juniorek, kteří vystartovali celkem 79x a 9 žen, startujících dohromady 18x. To reprezentuje 124 účastníků ve všech kategoriích, kteří se na start postavili celkem 314x a najezdili dohromady neuvěřitelných 4 700 km.
Při pohledu na tato čísla můžeme jako pořadatelé prohlásit, že výsledky vaší účasti na letošním ročníku jsou pro nás velkým závazkem do budoucna a motivují nás k dalším vylepšením. Už teď můžeme slíbit, že příští rok rozšíříme stávající kategorie o kategorie juniorek a dětí. Začátkem příštího roku sledujte tyto stránky a dozvíte se podrobnosti.
Naše poděkování patří všem věrným závodníkům, bez jejichž účasti by Bahno 2003 bylo jen prázdným pojmem, Krajskému úřadu Karlovarského kraje, který se zasloužil o to, že jsme nemuseli závodníky zatěžovat příliš vysokým startovným, Karlovarským novinám, jejichž redaktor Jiří Linhart přinášel pravidelné a obsažné informace v průběhu konání celého seriálu, ředitelství Lázeňských lesů za pochopení, dekorační firmě Prince porcelain, která věnovala krásné poháry vítězům, pořadatelům Chomutovského MTBike maratonu za volňásky pro vítěze, členům ostrovského Bagr teamu za trialovou exhibici, paní Dvořákové za zapůjčení sálu, Markovi Radnemu za CD se spoustou fotek ze třetího dílu a všem ostatním dobrým lidem, kteří nám nějak pomohli.
Těšíme se na setkání s vámi jak na Artamonovově memoriálu (30.8.2003), tak za rok na Bahně 2004!